Podivné kroky
30. 8. 2007
Ten den jsem byla jako obvykle nahoře ve svém pokoji a dělala si úkoly z angličtiny. Bylo úterý a to znamenalo, že budu skoro celý den sama v celém domě. Najednou jsem uslyšela, jak dole v obýváku někdo chodí. Byla to velmi hlasitá chůze, takže by ji slyšel každý. Najednou se ozvaly i jiné zvuky. Vyšla jsem z pokoje a zakřičela : „Je tu někdo?“ Nic se neozývalo. Měla jsem velký strach. Když zvuky neustávaly, sešla jsem dolů. Tam mě ovanul nějaký podivný vítr. Opět jsem se zeptala : „Je tu někdo?“ A opět se nic neozývalo. Polomrtvá strachem jsem se vydala do mého pokoje. Nic už nebylo slyšet, jen jsem měla divný pocit, že za mnou někdo chodí, dokonce jsem postrádala i nějaké věci zdola, které tam ještě ten den byly. Od té doby se docela bojím, kdykoli jsem úplně sama doma. Ta podivná osoba nebo co to bylo, nemohl být nikdo z mé rodiny, protože byli ještě v práci.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář
